|
| |
|
|
Hodnocení změn prostupnosti krajiny na příkladu Pražského okruhu
Štambergová, Barbora ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Prostupnost krajiny je klíčová pro přežívání mnohých druhů organismů. V současné době však rychle nárůstá míra fragmentace krajiny a propojenost jednotlivých krajinných elementů klesá. K fragmentaci krajiny nejvíce přispívá výstavba silnic, která s sebou přináší i další nezanedbatelné ekologické dopady. V souvislosti s obnovou prostupnosti krajiny je proto často řešeno zprůchodňování těchto liniových bariér. Výstavba průchodů skrze silnice je častým opatřením, otázkou však stále zůstává, zda je výstavbou těchto objektů dosahováno požadovaných kompenzačních opatření. Praktická část této práce je proto zaměřena na analýzu vybraných průchodů na části Pražského okruhu a zhodnocení jejich využívání. Klíčová slova: Fragmentace krajiny, prostupnost krajiny, ekodukty
|
|
|
Prostupnost krajiny v kontextu její fragmentace dopravní infrastrukturou a sub/urbánní výstavbou
Štambergová, Barbora ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Prostupnost krajiny je v současné době výrazně snižována především rozšiřováním antropogenních bariér - dopravní infrastrukturou a sub/urbánní výstavbou. Vznik těchto bariér má na živočichy různé ekologické dopady, které se liší mezi jednotlivými taxonomickými skupinami. Zajištění určité míry prostupnosti krajiny je klíčové pro přežívání mnohých druhů organismů. Účinnými nástroji při plánování ochrany a obnovy prostupnosti krajiny je řada modelů, jejichž teoretický rámec i praktické využití jsou v této práci popsány. Praktická část práce se zabývá modelováním změn v prostupnosti krajiny v jižním zázemí Prahy. Zhodnocena je také efektivita kompenzačních opatření na obnovu prostupnosti krajiny, která zde byla realizována. Klíčová slova: fragmentace krajiny, prostupnost krajiny, ekodukty, suburbanizace
|
|
|
Vliv fragmentace krajiny na vlastnosti polinačních sítí v lučních společenstvech
Filip, Jan ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Storch, David (oponent)
Polopřirozené louky udržované tradičním managementem jsou unikátní svým druhovým bohatstvím rostlin a živočichů. Pro udržení rozmanitosti rostlinných druhů těchto stanovišť je zásadní opylování zprostředkované živočichy. Interakce mezi opylovači a rostlinami lučních společenstev jsou však od 20. století ovlivňovány fragmentací krajiny, způsobenou především opuštěním luk nebo jejich přemenou na pole. Analýza změn stukturních vlastností polinačních sítí umožňuje lépe porozumět dopadu fragmentace krajiny na polinační interakce.
|
|
|
Vlastnosti biotopů zodpovědné za atraktivitu vojenských cvičišť pro ptáky: případová studie z vojenského újezdu Hradiště
Hernová, Jana ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Vojta, Jaroslav (oponent)
Vojenské újezdy oplývají značným přírodní bohatstvím, které se zachovalo především díky omezení hospodářské činnosti a také díky specifickému způsobu využívání prostoru pro vojenský výcvik. Z dosavadních výzkumů je znám také pozitivní vliv na druhovou rozmanitost ptáků, a to platí především pro ohrožené druhy. Není však doposud dostatečně prozkoumáno, jaké vlastnosti biotopů tuto atraktivitu ptáků generují, přičemž hlavní roli by mohla hrát heterogenita prostředí. Cílem mé práce proto bylo: (I) zjistit rozdíl v heterogenitě prostředí mezi vojenským újezdem (VÚ) a okolní krajinou, a to jak v lesním, tak i nelesním prostředí, (II) zjistit, jaké vlastnosti biotopů stojí za jejich atraktivitou pro ptáky v otevřené krajině a (III) jaké v lesním prostředí. Terénní mapování biotopů probíhalo ve stále aktivním VÚ Hradiště a na kontrolních plochách v okolí Bochova a Ostrova. Celkem bylo prozkoumáno 80 plošek, na kterých bylo zaznamenáno zastoupení jednotlivých biotopů (celkem 39) a dále také počet fragmentů dřevité vegetace. Ornitologická data byla převzata z práce Ondřeje Buška, která pocházela z identických plošek a obsahovala informace o celkovém počtu druhů a počtu ohrožených druhů ptáků. Otevřená krajina VÚ má ve srovnání s okolní kulturní krajinou signifikantně jemnější zrno krajiny tvořené...
|
|
|
Efektivita migračních objektů na silničních komunikacích pro savce v Moravské bráně
Jurečka, Mořic
Silniční a dálniční infrastruktura představuje určité ohrožení přirozeného pohybu živočichů. Moravská brána je významnou oblastí pro migraci a rozptyl savců. Prostupnost silnic a dálnic je nezbytnou podmínkou přežití mnoha živočichů, včetně savců. V práci je řešena problematika efektivity vybraných migračních objektů lokalizovaných v Moravské bráně. Cílem práce bylo vyhodnocení prostupnosti podchodů a nadchodů, zjištění preference různých druhů savců ke konkrétním typům migračních objektů, vyhodnocení prostupnosti sledovaných úseků komunikací a navržení opatření ke zlepšení propustnosti migračních objektů pro savce.
|
|
|
Prostupnost krajiny v návaznosti na sídlo
Kupská, Markéta
Bakalářská práce se zabývá tématem Prostupnost krajiny v návaznosti na sídlo. V literárním přehledu se zaměřuje na uvedení do problematiky vývoje cestní sítě, klasifikace cestní sítě a fragmentace krajiny. V praktické části se zabývá vyhodnocením primární, sekundární a terciární krajinné struktury. Jako modelové území byly vybrány Brněnské Ivanovice, které jsou čtvrtí na jižním okraji města Brna. Ačkoliv jsou zatíženy složitou dopravní situací, nesou i mnoho přírodních a kulturních hodnot. Na základě zjištěných informací navrhuje řešení v souladu s danou tématikou.
|
|
|
Zelený pás Evropy - struktura a konektivita krajiny
Andrš, Vojtěch ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Zelený pás Evropy, biokoridor a pozůstatek Železné opony, protínající Evropu od severu k jihu a sahající od břehů Barentsova moře až po břehy moře Středozemního či Černého, je zcela unikátním fenoménem už jenom pro svoji rozmanitost, polohu a rozsah. Pádem Železné opony v roce 1989 započala významná fragmentace tohoto území, která trvá nadále. V této práci je řešena rešerše literatury zaměřená problematiku struktury, fragmentace a konektivity krajiny. V praktické části je porovnáván vývoj struktury krajiny v oblasti Zeleného pásu Evropy od roku 1990 do současnosti a její fragmentace. Klíčová slova: Zelený pás Evropy, struktura krajiny, fragmentace krajiny, konektivita krajiny
|
|
|
Funkční parametry biokoridorů konstruovaných ve fragmentované kulturní krajině k podpoře mobility organismů
Vaškovský, Adam ; Kovář, Pavel (vedoucí práce) ; Vojta, Jaroslav (oponent)
Antropogenně zapříčiněná fragmentace krajiny doprovázená ztrátou konektivity habitatů představuje v současnosti významnou celosvětovou hrozbu ochrany biodiverzity. Jednou z možností, jak lze tomuto problému čelit, je identifikace, tvorba a udržování biokoridorů, které propojují izolované plochy habitatů, a umožňují tak pohyb a šíření organismů prostředím. Tato práce se prostřednictvím literární rešerše zaměřuje na zjištění faktorů zajišťujících funkčnost biokoridorů různých prostorových měřítek pro různé druhy volně žijících organismů. Klíčová slova: biokoridor, ekodukt, bariéra, fragmentace krajiny, propojenost, šíření organismů, mobilita, funkčnost koridoru, krajinná ekologie
|
|
|
Vliv fragmentace krajiny na vlastnosti polinačních sítí v lučních společenstvech
Filip, Jan ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Storch, David (oponent)
Polopřirozené louky udržované tradičním managementem jsou unikátní svým druhovým bohatstvím rostlin a živočichů. Pro udržení rozmanitosti rostlinných druhů těchto stanovišť je zásadní opylování zprostředkované živočichy. Interakce mezi opylovači a rostlinami lučních společenstev jsou však od 20. století ovlivňovány fragmentací krajiny, způsobenou především opuštěním luk nebo jejich přemenou na pole. Analýza změn stukturních vlastností polinačních sítí umožňuje lépe porozumět dopadu fragmentace krajiny na polinační interakce.
|
host ::
RSS.